ČR uspěla ve sporu o náhradu za regulované nájemné do konce roku 1999

Vážení čtenáři, milí klienti, Štrasburský soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou stížnost „Žalud proti České republice“ týkající se náhrady za nucené omezení vlastnického práva otce stěžovatele v důsledku regulace nájemného v období od ledna 1992 do prosince roku 1999.

Otci stěžovatele byl zkraje 90. let na podkladě restitučních předpisů navrácen bytový dům s deseti byty podléhajícími regulovanému nájemnému. Některé byty nájemci v následujících letech opustili a byly následně pronajímány mimo tento režim.

Otec stěžovatele požadoval před vnitrostátními soudy náhradu za nucené omezení vlastnického práva v důsledku regulace nájemného, a to ve výši rozdílu mezi regulovaným a tržním nájemným. Soudy mu přiznaly náhradu za období od ledna 2000 do prosince 2003, avšak za roky 1992 až 1999 jeho nárok zamítly.

Právní úpravou regulace nájemného se Evropský soudní dvůr pro lidská práva (dále jako „ESLP“) zabýval již ve věci R & L, s.r.o. a ostatní proti České republice. V té shledal, že v období od ledna 2002 chyběl pro zásah do majetkových práv pronajímatelů zákonný základ.

V aktuálně posuzovaném období do prosince 1999 však regulace nájemného jasný právní základ měla a sledovala legitimní cíl sociálně-ekonomické politiky v oblasti bydlení, tedy oblasti, v níž zákonodárce požívá širokého prostoru pro uvážení, navíc v rámci transformace společnosti po pádu komunistického režimu.

ESLP zdůraznil, že v době restituce domu musel být otec stěžovatele obeznámen s jeho stavem, existencí bytů s regulovaným nájemným i platnou legislativní úpravou.

Finanční příjmy z pronájmu činžovního domu pokrývaly, nebo dokonce převyšovaly, běžné náklady na údržbu, přičemž počet bytů podléhajících regulaci se postupně snižoval a některé byty byly pronajímány za neregulované nájemné.

Fin. náklady, které otec stěžovatele vynaložil na rekonstrukci a modernizaci domu, aby zvýšil jeho hodnotu, pak podle ESLP nelze požadovat po státu.

ESLP proto logicky došel k názoru, že stěžovatel ani jeho otec nemuseli nést nepřiměřenou zátěž v důsledku zásahu do jejich vlastnického práva a stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Mgr. Petr Jezdinský (s využitím ESLP a webu Ministerstva spravedlnosti)